Ivan Hlinka

Životopis Ivana Hlinky

Ivan HlinkaV roce 1948 došlo v severočeském Mostě k historické události. Na svět přišel Ivan Hlinka, který se později stal jedním z nejlepších hokejistů a vůbec nejúspěšnějším trenérem českého i československého hokeje, a neodmyslitelným symbolem hokeje litvínovského. Dodnes je ing. Ivan Hlinka celým hokejovým světem velmi uznávanou osobností.

Do československé nejvyšší soutěže naskočil 4. prosince 1966 v zápase proti Tesle Pardubice, kdy mu bylo 16 let a 11 měsíců. Ve své první sezóně zaznamenal Ivan Hlinka 4 góly. Od další sezony už začínal naplno zářit, když v druhé sezóně (v 18 letech) vstřelil 15 gólů (3. nejlepší v týmu) a ve třetí sezóně 21 gólů, což bylo v klubu těsné druhé místo mezi střelci. Ve své čtvrté sezóně (70/71) se poprvé stal nejlepším střelcem Litvínova, což mu vydrželo nepřetržitě až do roku 1978. V sezónách 75/76 a 76/77, kdy se Litvínovu příliš nedařilo, vstřelil Ivan Hlinka vždy přes čtvrtinu všech gólů svého týmu. Vrcholem byla právě sezóna 1976/77, kdy zaznamenal ve 44 zápasech 39 gólů. Celkem nastřílel až do roku 1981, kdy odešel do NHL, 305 gólů, z toho úctyhodných 23 hattricků.

V 31 letech odešel za moře, kde odehrál dvě úspěšné sezóny za Vancouver Canucks. Hned v sezóně 1981-82 postoupil Hlinka s týmem do až do finále (spolu s Jiřím Bublou byl prvním Čechem, kterému se to podařilo).

Jeho statistika z dvou sezon v NHL je výtečná: 137 záp., 42 + 81 = 123 bodů, 28 min. (Obdivuhodná je vedle průměru 0,9 bodu na zápas také jeho slušnost - v průměru dvouminutový trest každý desátý zápas).

Kvůli zdravotním potížím (záda) se Ivan Hlinka vrátil do Evropy, kde hrál za švýcarský Zug. K litvínovskému hokeji a československé nejvyšší soutěži se vrátil v roce 1985, a to jako asistent trenéra Důma. Od roku 1987 do roku 1994 působil u týmu jako hlavní trenér (s výjimkou části sezóny 89/90). Slávu si vysloužil v sezóně 86/87. Litvínov byl v tabulce poslední, a tak Ivan Hlinka ve svých 37 sedmi letech opět naskočil do nejvyšší soutěže jako hrající asistent trenéra. Tento krok odstartoval osmizápasovou šňůru bez porážky (6 výher, 2 remízy). Celkem sehrál 19 zápasů a zaznamenal 23 bodů (5+18). Dalším důležitým rokem byl 1991, kdy klub postoupil do finále ligy proti Dukle Jihlava, která tehdy získala svůj zatím poslední titul. Na konci sezóny 1997/98 se na lavičku po čtyřech letech ještě na několik zápasů vrátil.

Ivan Hlinka - v reprezentačním dresuJeho působení v reprezentačním týmu bylo snad ještě úspěšnější, než působení v lize. Ivan Hlinka debutoval 12. března 1969 (v devatenácti letech) zápasem proti Kanadě. Hrál v útoku, který vstřelil oba naše góly, díky čemuž jsme porazili Kanadu 2:1. Celkem v reprezentaci odehrál 256 zápasů, v nichž vstřelil 132 gólů. Zúčastnil 11 mistrovství světa (zlato 1972, 1976 a 1977), dvou olympijských turnajů (1972 bronz a 1976 stříbro) a Kanadského poháru (stříbro 1976). V devadesátých letech trénoval Ivan Hlinka ve třech etapách národní mužstvo. V roce 1992 získal s týmem bronz na olympiádě i na pražském MS. Jeho další "reprezentační" rok (1994) byl pro celý tým neúspěšný (5. místo na olympiádě, 7. na MS). K nároďáku se vrátil opět v roce 1997 a od té doby naše reprezentace zažívá jedno z nejslavnějších období historie, když na turnajích vždy vyhrála poslední zápas a přivezla medaili - z Helsinek 97 a Basileje 98 bronz, a z Nagana 98 a Lillehammeru 99 zlato.

V osobní sbírce úspěchů mu navždy zůstalo pouze jedno prázdné místo: získat s Litvínovem jeho první ligový titul (ať už jako GM nebo trenér).

Vrchol Hlinkovy trenérské kariéry přišel v roce 1998, kdy jím vedený hokejový tým České republiky získá na olympijských hrách v japonském Naganu historicky první zlaté medaile pro Českou republiku - o rok později pak Hlinkou vedená reprezentace vítězí na v německém Hannoveru na mistrovství světa.

V roce 2000 pak Ivan Hlinka odchází podruhé do NHL, tentokrát jako trenér - jako hlavního kouče jej angažuje tým Pittsburgh Penguins. S podceňovaným týmem postoupí Hlinka do play off, ale v následující sezóně už nemá vedení klubu s Hlinkou dostatek trpělivosti a po několika nevydařených zápasech na začátku sezóny Hlinku propustilo.

Další dva roky (2001-2002) působí Ivan Hlinka jako generální manažer české hokejové reprezentace, připravující se na olympijské hry v Salt Lake City v roce 2002, tam však tým pod vedením trenéra Augusty neuspěl. Poté Ivan Hlinka nastoupil jako trenér k ruskému týmu Avantgard Omsk, kde trénuje jednu sezónu.

V roce 2002 je Ivan Hlinka uveden do Síně slávy IIHF, v roce 2004 je pak zvolen Hokejovou legendou České republiky, v hlasování o domácího hokejistu století končí Hlinka pátý.

V roce 2004 je Ivan Hlinka potřetí jmenován jako trenér k českému reprezentačnímu týmu - během příprav na Světový pohár 2004 však 16. srpna 2004 Ivan Hlinka náhle tragicky na následky autonehody U Karlových Varů zemřel.

O Ivanu Hlinkovi vyšla kniha "Ivan Hlinka", jejímiž autoři jsou Hlinkova druhá žena Liběna Hlinková a Jaroslav Kirchner.


Výstava Ivan Hlinka - sportovec, trenér, člověk

Výstava Ivan Hlinka(zdroj www.ohf.cz) V době prvního výročí tragické smrti Ivana Hlinky byla v Národním muzeu otevřena výstava, která se věnuje hokejovému i soukromému životu člověka, kterého bezpochyby zná celý hokejový národ a který se stal legendou světového hokeje. Na výstavu Ivan Hlinka - sportovec, trenér, člověk  jsem slyšel mnoho protichůdných názorů, od vyloženě kladných až po ty negativní, které kritizovaly vystavené osobní věci jako např. houbařský košík s holí a nožem nebo poslední doutník. Proto jsme využili příležitosti státního svátku a vydali jsme se výstavu shlédnout na vlastní oči.

Samotná expozice se sestává ze dvou částí. Ta první, v předsálí, se věnuje vzniku hokeje, jeho historii v hokejových velmocích včetně krátké charakteristiky národních specifik a výčtu dosažených úspěchů v jednotlivých obdobích. Národní dresy jsou většinou doplněny o nějakou relikvii jako pohár, starou brusli, hokejku apod. Nevím, jestli je to náhoda nebo pozůstatek staré rivality, ale dres sborné se známým CCCP je vystaven na "čestném" místě v rohu vitríny. :o) hokejka hokejka

Hlavní část expozice se věnuje životu Ivana Hlinky počínaje jeho narozením v Mostě (kouzelná je fotka roztomilého batolete), pokračuje přes hokejové začátky, studium na VŠE (nechybí výkaz o studiu neboli index), vojnu v Dukle Trenčín (doloženou opět vojenskou knížkou) a impozantní kariéru nejprve hráčskou, pak i trenérskou až po tragickou nehodu, která předčasně ukončila jeho život.

Úsměv na tváři návštěvníků vyvolává pohled na "ucho" i na vlasatého hipísáka, kterého Ivan Hlinka zamlada připomínal. Naše generace si vzpomene na časopis Stadion, kde vycházel seriál Se lvíčkem na prsou, který nabízel portréty našich reprezentantů. Milé jsou pohlednice, které Ivana zvolily sportovcem roku 1977. Asi poprvé jsem měl možnost si prohlédnout medaile všech kovů z mistrovství světa. Koutky Vám budou cukat při pohledu na fotografii z kabiny olympijských vítězů z Nagana 98, kde je trenér do půl pasu nahý a rozhodně ne střízlivý. :o) Hokejka podepsaná všemi hráči s věnováním trenérovi je důkazem kolektivního ducha, který dokázal porazit zbytek světa na turnaji století. Zahraniční působení dokládají fotografie ze střídačky zámořských Penguins a ruského Omsku.

Z osobních věcí pak doplňují expozici např. golfová hůl a rukavice nebo tolik diskutované houbařské nádobíčko a poslední doutník. Nechybí ani některé obrazy, které HLIVAN (jak je signoval) maloval, z nichž nejznámější je asi Klaun. Oči vám zvlhnou při pohledu na fotografii z místa nehody se záplavou kytek, svíček, vlajek i plyšáků. Za vše hovoří fotografie Stanley Cupu s textem "Na tomto poháru Vaše jméno vyryto už nikdy nebude, v našich srdcích však zůstane navždy, fanoušek z Klatov" (autor nechť mi laskavě promine nepřesnou citaci).

Ivan Hlinka: Výroky

Ivan Hlinka na OH v Naganu o penaltovém rozstřelu s Kanadou: "Měli jsme jen trochu problém s tím, že jestli Jarda Jágr pojede pátej nebo pojede pátej Vláďa Růžička, ale nakonec převážil takový řekl bych respekt, protože když Vláďa Růžička řek, že chce ject pátej, tak Džegr řek, že pojede čtvrtej. Jinak trochu překvapenej, když jsme ho demokraticky zvolili, byl Patýs, že na to pude, protože už v tom závěru nehrál, ale věřil jsem, že technikou něco dá."

Ivan Hlinka po vítězství v semifinále s Kanadou: "Není to u nás mockrát, ale měli jsme větší vůli po vítězství než měla Kanada."

Ivan Hlinka po zisku zlatých medailí: "Na začátku zápasu jsme měl informace z domova, kolik kde je lidí. Tak my jim děkujem, že nám drželi palce, že to asi k něčemu bylo platný a snad někdy zase budeme hrdí na to, že jsme Češi a že to nebude jenom kvůli hokeji..."

Kniha "Ivan Hlinka", autoři: Liběna Hlinková, Jaroslav Kirchner

Linky:

Auctions

Odkazy: